Informace o školní jídelně

Dietní stravování

Na základě vyhlášky č. 107/2015 o školním stravování platné po 1. 2. 2015 §2 ods. 4, 5 poskytuje naše škola dietní stravování.

Naše školní jídelna začala v tomto školním roce poskytovat dietní stravování dětem na základě potvrzení od lékaře, které je nutnou podmínkou k zařazené dítěte mezi dietní strávníky. Poskytujeme tyto druhy diet: bezlepková strava, šetřící strava a strava při alergiích. Jídelní lístek pro dietní strávníky bude také vyvěšen na našem webu (pod číslem 3), kde si již mohou tuto dietu objednávat. Stále ale lze objednávat i přes terminál, který je k dispozici ve škole (také pod číslem 3).

Garantem dietního stravování na naší škole je nutriční terapeutka paní Dagmar Černá.


Provoz ve školní jídelně od 6:00 do 14:45 hod.   
Vedoucí školní jídelny: paní  Romana Jančíková    
Tel.: 577 142 131
jidelna@zskriby.cz
Výdej obědů: 11:40 - 14:00 hod.
Jídelní lístek pro rodiče - http://stravenky.zskriby.cz

Přihláška ke školnímu stravování

Ceny stravenek od 1.1.2015:

Žáci CENA [Kč]
7 - 10 let 23,-
11-14 let 25,-
15 a více 27,-

Vkládání finančních částek na účet žáka v hotovosti probíhá vždy první dva dny v měsíci. Bezhotovostní platby stravného provádí škola inkasem z účtu zákonných zástupců vždy 15. den v měsíci.

Upozornění:

 

Informace k bezhotovostní inkasní platbě stravného

 
Rodiče, kteří budou mít zájem platit obědy inkasem ze svého účtu, si ve své bance zřídí povolení k inkasu pro účet školní jídelny.
Podmínkou pro hladký průběh inkasní platby je potřeba mít v uvedeném termínu dostatek finančních prostředků na účtu, minimálně 1.000,- Kč.
Částka, která je v daném termínu stržena, odpovídá počtu školních dnů následujícího měsíce (nezapočítávají se prázdniny, volné dny a státní svátky).
Příklad:
15. září odejde z účtu částka, která odpovídá počtu školních dnů v měsíci říjnu (mimo podzimní prázdniny a státní svátek).
Pokud je na stravovacím účtu žáka zůstatek (nemoc, výlet atd.), pak je z bankovního účtu stržen rozdíl stravného na příští měsíc a aktuálního zůstatku na stravovacím účtu.
Platba na následující měsíc bude stržena z bankovního účtu vždy 15. den v měsíci.


V případě, že bezhotovostní platba neproběhne, je potřeba uhradit stravné v hotovosti přímo vedoucí školní jídelny, a to každé pondělí v době od 7:40 do 8:00 hod. u hlavního vchodu do školy.
 
 Zjednodušený postup:
  1. V bance povolit inkaso k účtu 35-1422450399/0800, bezchybně zadat variabilní symbol, kterým je osobní přihlašovací číslo a zadat výši limitu, kterou si může příjemce (škola) inkasovat za měsíc – doporučujeme zadat minimálně částku 1.000,- Kč.
 
  1. Do potvrzení doplnit příjmení, jméno a třídu žáka a číslo Vašeho bankovního účtu.
       
  2. Do školní jídelny doručit potvrzené povolení k inkasu – obdržíte ve své bance nebo vytisknete z internetového bankovnictví. Doručit jej můžete osobně nebo poslat na e-mail.
Případné bližší informace zodpoví paní Romana Jančíková, vedoucí školní jídelny:
tel.: 577 142 131
e-mail: jidelna@zskriby.cz
 

Hodnocení jídelníčku dle Nutričního doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR ke Spotřebnímu koši

Hodnocení jídelníčku z 05/2017 - Krajská hygienická stanice Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně (27.2.2018)

 

Hodnocení jídelníčku dětmi – Radou žáků

 
V listopadu navštívila Radu žáků i vedoucí školní jídelny paní Jančíková.
Žákům vysvětlila pravidla, kterých se musí při sestavování jídelníčku držet, vyslechla jejich postřehy, nápady a odpověděla na dotazy.
Abychom dali dětem více prostoru, mohly vyhodnotit poslední jídelníček za měsíc listopad a sdělit své postřehy, náměty a žádosti.
 
Zjištěné informace:
Na jídelním lístku nebylo jídlo, které by bylo nějakým způsobem nedobré, závadné atp.
Velmi oceňujeme výběr ze dvou jídel (není to na každé škole).
 
Doporučení:
Chtěli bychom poprosit, aby v jeden den nebyla kombinace krůta – králík.
Uvítali bychom častěji rizoto, lasagne a omáčky (koprová, rajská atd.).
U sladkých jídel by se nám líbila žemlovka.
Anketa o soutěžní oběd na webové stránky školy.
Rádi bychom měli více kuřecího masa (třeba místo krůty a králíka).
 
Pochvaly:
Jsme rádi, že se z jídelníčku vyřadila ryba pangasius.
Jídla nejsou přesolená.
Moc nám chutnají omáčky, guláše a hovězí maso, které je vždy krásně měkké.
Nejlepší polévky jsou rajská a gulášová.
Celkově se v jídelně vaří moc dobře, jsme spokojení.

 

Vážení rodiče,
dne 1. 9. 2015 vyšlo nutriční doporučení ministerstva zdravotnictví pro sestavování jídelních lístků ve ŠJ. Toto nutriční doporučení je doplňující metodikou pro splnění spotřebního koše, ale i návodem, jak zajistit plnohodnotné obědy, aby obsahovaly všechny druhy potravin, a splňovaly tak doporučenou skladbu polévek, masitých a bezmasých jídel, sladkých pokrmů, zeleniny (syrové i tepelně opracované), příloh apod.

Dne 1. 4. 2016 obdržela ŠJ dopis z KHS Zlín. Obsahem tohoto dopisu je výzva hlavního hygienika ČR MUDr. Vladimíra Valenty, Ph.D. o použití soli a nadbytečném solení v České republice. Doporučená spotřeba soli na jednoho člověka činí 5 gramů na den (1 čajová lžička), v ČR je však spotřeba 16,5 g na den. Naše školní jídelna bude podle této výzvy postupovat a bude postupně snižovat spotřebu soli.

NUTRIČNÍ  DOPORUČENÍ  Ministerstva zdravotnictví ČR ke Spotřebnímu koši
Doporučení pro sestavování jídelních lístků ve školních jídelnách

 
POLÉVKY DOPORUČENÁ ČETNOST
zeleninové 12x měsíčně 12x
luštěninová min. 3x měsíčně 3x - 4x
zařazování obilných zavářek/jáhly, vločky, krupky,
pohanka, bulgur, kuskus.../4x měsíčně
4x
kombinace polévek a hlavních jídel většinou vhodná kombinace
 
HLAVNÍ JÍDLA  
drůbež a králík/kuře, krůta, slepice, králík/3x měsíčně 3x
ryby 2x - 3x měsíčně 2x - 3x
vepřové maso max. 4x měsíčně 4x
bezmasé nesladké jídlo 4x měsíčně/včetně luštěnin, pokud jsou nabídnuty bez masa/ 4x
nejsou zařazeny uzeniny 0x
sladké jídlo max. 2x měsíčně 2x
nápaditost pokrmů, regionální pokrmy nápadité
luštěniny 1x měsíčně 1x - 2x
 
PŘÍLOHY  
obiloviny/těstoviny, rýže, kuskus apod./7x měsíčně 7x
houskové knedlíky max. 2x měsíčně 2x
 
ZELENINA  
zelenina čerstvá min. 8x měsíčně 8x
zelenina tepelně upravená min. 4x měsíčně 4x
 
NÁPOJE  
denně nabídnut neslazený nemléčný ano
pokud je mléčný, výběr i z nemléčného ano

Pokrmy z masa se snažíme střídat tak, aby bylo zařazeno hovězí, vepřové, kuřecí, krůtí, rybí i králičí maso.

Zelenina je zařazována do polévek, jako příloha k masu, v současné době i čerstvá do salátů (dle sezónní cenové nabídky: ředkve, ledový salát, salátová okurka, řapíkatý celer, čerstvé byliny atd.).

Ve Zlíně 2.5.2016
Romana Jančíková, vedoucí ŠJ

 

Jídelní lístek a značení potravinových alergenů

V listopadovém jídelním lístku se postupně bude objevovat značení potravinových alergenů.

U každého pokrmu se v závorce objeví číslo potravinového alergenu.

Informace o potravinových alergenech najdete  na webových stránkách v sekci školní jídelna.

Značení potravinových alergenů se řídí směrnicí 1169/11 EU a  platnost směrnice nabývá k 13.12.2014
 

Informace o označování alergenů na jídelním lístku ve školní jídelně Základní školy Křiby 4788, Zlín

13. 12. 2014 je legislativně stanoveno datum, kdy je povinností u všech výrobců potravin, všech článků veřejného stravování, jako např. nemocnic, restaurací, školních jídelen, pekáren, prodejen atd. označovat alergeny ve všech potravinových výrobcích.

Školní jídelna je povinna označit vyrobený pokrm alergenní složkou, ale nebude brát zřetel na jednotlivé přecitlivělosti strávníků. Není možné se věnovat při výrobě jídel strávníkům s potravinovou alergií jednotlivě, takže případným žádostem nebude vyhověno.

Jídelna má pouze funkci informační tak, jako každý výrobce potravin a pokrmů.

Označení přítomnosti alergenů bude na jídelním lístku za každým pokrmem vyznačeno v závorce číslem alergenu. U jídelního lístku a na webových stránkách školy bude příloha - seznam legislativně stanovených alergenů s označením čísla, které je přeneseno na jídelní lístek. Přítomnost alergenů bude přenesena z receptur a ingrediencí, které byly použity při výrobě jednotlivých pokrmů ve školní jídelně.

Bližší informace Vám podá, a Vaše dotazy zodpoví, vedoucí školní jídelny.

Seznam potravinových alergenů, které podléhají legislativnímu označení dle směrnice 1169/2011 EU:
  1. Obiloviny obsahující lepek a výrobky z nich
  2. Korýši a výrobky z nich
  3. Vejce a výrobky z nich
  4. Ryby a výrobky z nich
  5. Podzemnice olejná (arašídy) a výrobky z nich
  6. Sójové boby (sója) a výrobky z nich
  7. Mléko a výrobky z nich
  8. Skořápkové plody a výrobky z nich (všechny druhy ořechů)
  9. Celer a výrobky z nich
  10. Hořčice a výrobky z nich
  11. Sezamová semena (sezam) a výrobky z nich
  12. Oxid siřičitý a siřičitany - v koncentracích vyšších než 10mg,ml/kg,l, vyjádřeno SO2
  13. Vlčí bob (Lupina) a výrobky z nich
  14. Měkkýši a výrobky z nich

Školní jídelna a pitný režim

Od května nabízíme našim strávníkům  ovocné šťávy všech příchutí, džus Tropiko (přírodní) ananasový, multivitamin a mrkváček. Čaje bylinkové a ovocné studené.

A dále doplňkový pitný režim: voda studená, voda citronová, voda s příchutí bylinek (máta, meduňka).

Doplňkový pitný režim dětem chutná.
 

Odborné hodnocení jídelního lístku za měsíc leden 2014

Odborné hodnocení provedl Ústav preventivního lékařství, lékařské fakulty, Masarykovy univerzity v Brně.

Mgr. Sylva Šmídová, nutriční terapeut.

HODNOCENÍ ŠKOLNÍ JÍDELNY
 

Tým portálu Rodiče a školní jídelny.cz

od 1.1.2014 otevřel pro rodiče  na internetových stránkách www.rodiceaskolnijidelny.cz informace a o školním stravování.
 

Výživové normy pro školní stravovní

Průměrná spotřeba potravin je vypočtena ze základního sortimentu potravin tak, aby bylo zajištěno dosažení příslušných výživových norem. Z celkové denní výživové dávky se počítá 35 % na oběd.

Spotřeba potravin odpovídá měsíčnímu průměru s přípustnou tolerancí +- 25 % s výjimkou tuků a cukru, kde množství volných tuků a volného cukru představuje horní hranici, kterou lze snížit. Poměr spotřeby rostlinných a živočišných tuků činí přibližně 1 : 1 s důrazem na zvyšování tuků rostlinného původu.

Množství zeleniny, ovoce a luštěnin lze zvýšit nad horní hranici tolerance.

Seznámení s plněním výživových dávek za r. 2013 v naší školní jídelně je uveden následovně ve Spotřebním koši.

Tuky rostlinného původu (olej řepkový, olivový, slunečnicový) v poměru k živočišným tukům (máslo) je 2:1.

Spotřební koš za rok 2013 -  plnění výživových dávek.
 
Maso 93,86 %
Ryby 97,60 %
Mléko 84,66 %
Mléčné výrobky 93,18 %
Tuky volné 87,12 %
Cukry volné 80,77 %
Zelenina 102,32 %
Ovoce 92,96 %
Brambory 86,35 %
Luštěniny 89,99 %

Spotřební koš u všech druhů potravin byl splněn.
Ve Zlíně dne: 3. ledna 2014
 

Co rodiče nevědí o školním stravování

Autor: Pavel Ludvík

Článek z portálu jídelny.cz určený rodičům, kteří pátrají po informacích o školním stravování.

Oběd, který dostane dítě ve školní jídelně, je výsledkem jednoho velkého kompromisu. Určitý názor na jídlo má vedoucí školní jídelny, která jídelníček a receptury připravuje. Jinak si jídlo představuje stát, který ho finančně dotuje, případně ředitel školy, který je nadřízeným jídelny. A své požadavky, často velmi zvláštní, ovlivněné filmy, televizí a časopisy, mají strávníci a jejich rodiče. Zatímco stát, škola a jídelna jsou o svých stanoviscích informováni a znají příslušné předpisy, u dětí a jejich rodičů tomu tak často není. Kolik sporů a nepříjemných situací za poslední léta v jídelnách vzniklo jen proto, že rodiče tvrdě uplatňovali své požadavky! Mnoho střetů by odpadlo, kdyby všechny strany znaly svá stanoviska a své možnosti.

Trochu legislativy úvodem
Školní stravování je služba organizovaná a dotovaná státem a stát proto pro něho stanovuje poměrně přesná pravidla. Obecné zmínky o školním stravování najdeme ve školském zákoně 561/2004, ovšem skutečnou alfou a  omegou je vyhláška 107/2005 o školním stravování, která určuje, jak mají školní obědy vypadat v praxi. Nepředstavuje nijak těžké nebo odborné čtení a tak se s ní snadno může seznámit každý rodič.
Vyhláška stanovuje dvě základní požadavky:
a) Finanční limit na nákup potravin, z nichž bude oběd připraven, respektive jeho rozmezí.
b) Průměrnou měsíční spotřebu určitých druhů potravin na jeden oběd. (tzv. spotřební koš)
Základní pravidlo zní: Dotované školní stravování je možno poskytovat pouze tehdy, jestliže splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.
Dalším předpisem, který výrazně koriguje provoz školních jídelen, je vyhláška 137/2004, obsahující hygienická pravidla, kterými se školní jídelna musí řídit. A ta jsou často tak přísná, že prakticky omezují přípravu určitých jídel, u některých ji dokonce vylučují.

Obědy jsou moc drahé
Cena oběda se skládá ze třech částí: potraviny, mzdy a režie. O tom, co stojí potraviny, jestli jejich cena stoupá nebo klesá, se můžeme snadno přesvědčit. Mnoho jídelen nakupuje potraviny ve velkoobchodech za ceny nižší, ale je bohužel i mnoho takových, kam velkoobchod odmítá dodávat (obvykle těch, kde se stravuje málo žáků). Těm pak nezbývá, než aby nakupovaly v běžném obchodě za běžné ceny.
Zatímco materiálovou část ceny mohou mít rodiče pod kontrolou, horší je to s náklady mzdovými a režijními. Pokud jde o mzdy, tak každý rodič, který se zajímá o dění kolem sebe, ví, že platy ve školních jídelnách jsou velmi nízké, řada kuchařek dnes pracuje za minimální mzdu. Režijní náklady (energie, údržba, opravy, stroje, zařízení, vybavení, školení personálu) pak závisí na konkrétních podmínkách každé jídelny a mohou být i ve srovnatelných jídelnách skutečně různé.

Obědy platím a proto mám právo...
Ta práva jsou bohužel velmi malá. Poskytování školních obědů je služba poskytovaná hromadně, kde bohužel není prostor pro uspokojení různých individuálních potřeb, a proto se rodiče bohužel musí smířit se stanovenými pravidly.
Druhým důvodem, proč rodiče na leccos právo nemají, je to, že náklady na oběd neplatí v plném rozsahu. Školní obědy jsou u nás výrazně dotovány, míra dotace může být kolem 60 %. Cena oběda (stravenky), kterou platí rodiče, představuje pouze náklady na potraviny, zatímco mzdové a režijní náklady hradí někdo jiný. Běžné materiálové náklady na 1 oběd se v současnosti pohybují kolem 20 Kč (v závislosti na věku dítěte). Rodič, který stravenku hradí, musí počítat s tím, že min. dalších 30 Kč (mzdy a režie) mu přidá někdo jiný. A ten někdo si pochopitelně osobuje právo stanovovat, jak má oběd vypadat.
Rodič tedy platí jen menší část celkových nákladů a jejich právo určovat, jak má oběd vypadat, je značně omezeno.

Mému synovi nevyhovuje, co dostává na oběd
Protože stát školní stravování dotuje, poměrně přesně určuje, jak by mělo vypadat složení školních obědů. Není to ale tak, že by vyžadoval vařit jen podle schválených receptur, že by zakazoval např. párky nebo klobásy nebo že by ve školkách bylo povinné mléko ke snídani.
Vyhláška 107/2005 obsahuje průměrnou měsíční spotřebu vybraných druhů potravin na strávníka, tzv. spotřební koš, a tu musí jídelny dodržovat. Vedoucí jídelny rozdělí potraviny do určitých skupin (např. maso, mléko, zelenina), jednou za měsíc sečte jejich spotřebu a dělí počtem obědů. Dostane tak spotřebu těchto skupin na 1 oběd a ta musí s určitou tolerancí odpovídat zmíněné tabulce. Např. u dětí 1. stupně ZŠ musí jídelna za měsíc vykázat spotřebu 10 g luštěnin na 1 oběd, 12 g tuků nebo 19 g mléčných výrobků.
Dodržování spotřebního koše bývá předmětem kontroly ČŠI, žádná jídelna si ho nedovolí ignorovat a nemůže přitom brát ohled na individuální požadavky jednotlivých strávníků.
Požadavků, které rodiče i děti vznášejí, je mnoho: více zeleniny a méně zeleniny, více masa a méně masa, méně uzenin, ryb, luštěnin apod. Někdy je možné o těchto požadavcích se školou nebo jídelnou jednat. Je však třeba brát ohled na spotřební koš a finanční náklady s tím vzniklé. Jestliže jídelna dokáže i po splnění vašich požadavků dodržet spotřební koš, pak není problém. Obecně však lze říci, že snížení spotřeby ryb nebo luštěnin bude pro jídelny problematické, protože v těchto skupinách dodržují normu jen tak tak.
Pozor ale na to, že některé změny se mohou promítnout v ceně jídla. Jídelna musí dodržet finanční limit.

Syn dostává malé porce masa
Vyhláška 107/2005 předepisuje, že ve věkové kategorii 11-14 let má dítě za měsíc v průměru dostat 70 g masa na jeden oběd (počítáno v syrovém stavu, takže po technologické přípravě bude masa samozřejmě méně). Kuchařky jistě mohou při mimořádných příležitostech připravit porce např. 100 gramové, ale příště zase musí ušetřit. Např. do rizota dají masa jen 50 g.
V případě nespokojenosti si můžete nechat porci převážit. Pokud by jídelna dlouhodobě podávala např. žákům druhého stupně větší porce masa, překročí spotřebu masa danou vyhláškou a velmi pravděpodobně také nedodrží finanční limit. A to si žádná jídelna nedovolí, protože na nákup potravin má jen ty peníze, které vybere od rodičů.

V naší jídelně se vaří podle zastaralých norem
V České republice neexistují předepsané normy (receptury) pro školní stravování. Jsou jen některé, které se obecně doporučují, ale ani ty jídelna nemusí používat. Nelze však zjednodušeně říci, že jídelna si může vařit, co chce. Musí se vejít do stanovených finančních limitů a současně musí splnit spotřební koš. Splnit současně oba požadavky není jednoduché. Natolik jídelnu omezují, že si nemůže v jídelním lístku dovolit žádné extravagance.
Navíc působí ještě další tlak: tlak strávníků, kterých ubývá. Proto v mnoha jídelnách hledají a vymýšlejí nové a nové receptury, kterými by strávníky upoutali.

Složení jídelníčku je hrozné
Pro kombinace receptur a jejich výskyt v měsíčním jídelníčku neexistují přesná pravidla. Vedoucí jídelny musí sestavit jídelní lístek především tak, aby dodržela výživové normy (spotřební koš). Existuje ale řada neoficiálních doporučení: např. maximálně 2 sladká jídla měsíčně, 2 krát měsíčně ryby, 4 krát měsíčně zeleninové bezmasé jídlo, dva dny po sobě by neměla být stejná příloha, polévka by měla být odlišného typu než hlavní jídlo apod. Zkušenosti ukazují, že když jídelna tato doporučení respektuje, obvykle také dodrží spotřební koš.
I dodržování těchto zásad bývá předmětem kontrol jídelen, ale závěry jsou spíše formou doporučení, upozornění. Při nedodržování těchto zásad nelze uplatnit sankce, rodiče si je nemohou vynutit, někdy to z provozních důvodů ani nelze.
Nemůžeme označit jídelníček jednoduše za hrozný, musíme konkrétně uvést porušení obvyklých zásad a úpravu skladby jídelníčku vyjednat s vedením školy.

Některé potraviny by se měly ve školkách zakázat
Úzkostlivé maminky se ptají, jak je možné, že se v jejich mateřské školce podává uzené maso a uzeniny vůbec, proč se nepoužívají ve větší míře umělé margariny (typu Rama) apod. Obavy také panují o vliv vnitřností, máku apod. na zdravotní stav dítěte.
Všechny potraviny, které jsou dostupné na českém trhu, jsou zdravotně nezávadné a vyhovují zákonu o potravinách 110/97. Z tohoto důvodu nelze jejich používání jednoduše zakázat. Jde spíše o to, jak často se dětem podávají a jak vhodné jsou pro danou věkovou kategorii. V této oblasti se rodičům otvírá široké pole působnosti při jednání s vedením školy, školky nebo jídelny.

Oběd po dobu nemoci a o prázdninách
Starší rodiče si ještě pamatují, že oběd mohlo dítě odebírat v době nemoci a také o prázdninách. Dnes to již neplatí a někteří rodiče to považuji za zlovůli kuchařek či jejich lenost vařit v době prázdnin.
Není tomu ale tak. Školský zákon umožňuje odebírat dotované školní obědy pouze v době školního vyučování a jen tehdy, je-li dítě vyučování přítomno. Za vyučování se považují také školní výlety, soutěže a další podobné akce. Jestliže dítě onemocní, může za dotovanou cenu zakoupit pouze oběd v první den nemoci, pak již ne.
Nic však rodičům nebrání v tom, aby v takových případech dítěti zakoupili oběd za plnou (nedotovanou) cenu.

Dietní a alternativní strava
V jídelnách přibývá dětských strávníků, kteří potřebují dietní stravu, nebo vyžadují stravu vegetariánskou, veganskou apod. Na přípravu těchto druhů jídel není podle legislativy právní nárok, záleží čistě na možnostech a pochopení kuchařek, zvýšené finanční náklady musí hradit strávník. Rodiče by však měli vědět, že příprava dietních jídel vyžaduje odborné znalosti a proškolenou pracovní sílu, která v jídelnách obvykle není. Kuchařky, které svolí vařit taková jídla, podstupují riziko. Mnohem častější jsou případy, kdy rodiče dietní stravu připravují doma, do jídelny ji jen donesou a personál ji pouze ohřeje a naservíruje.

Ing. Pavel Ludvík je vedoucím redakce portálu Jídelny.cz
 

Nastává doba čajů

Podzimní a zimní období nám napovídá, že pitný režim v naší školní jídelně bude o čaji.

Pro Vaše děti budeme připravovat čaje bylinkové (šípkový, lipový, meduňkový) slazené medem.

Z ovocných čajů nabídneme čaj multivitamínový, dobré ráno, lesní plody se smetanou, lesní malinu, čaj citrónový s Withanií, čaj hruška - zázvor.

Součástí pitného režimu je i klasický čaj černý s citronem, ovocný čaj a čaj zelený s citronem.

Čaje pro naši školní jídelnu odebíráme od společnosti  BIOGENA, která  má kvalitní čaje pro hromadné stravování.
 

Pšeničný bulgur novinka školní jídelny

Pšeničný bulgur se vyrábí z pšeničného zrna. Název bulgur pochází z arabštiny a znamená vařený. Jedná se o hrubě mletou pšenici, která má ořechovou chuť a velmi jednoduchou přípravu. Pšeničný bulgur je lehce stravitelný, výživný a nenadýmá. Je to vysoce cereální obilka.

Obsahuje: živiny a to vitamín Bl, B2, B3, měď, železo, hořčík, fosfor, bílkoviny a vlákninu

Blahodárné účinky:  antioxidační, prospívá srdci

Návod na přípravu: bulgur vaříme v poměru 1:2 ( bulgur,voda). Zalijme vařící vodou, přidáme sůl a kapku oleje. Dvě minuty povaříme a pak necháme 20 minut odstát.

Ve školní jídelně bulgur  používáme  jako vložku do polévky ( místo těstoviny).

Další pokrmy, které budeme dětem připravovat:  rizoto se zeleninou a sýrem kuřecí salát  s bulgurem

Školní jídelna připravuje dietu diabetickou. Bulgur nezpůsobuje náhlé zvýšení hladiny glukózy v krvi a proto při diabetické dietě  je vítaným doplňkem.
 

Červená čočka - loupaná

V naší školní jídelně používáme červenou čočku loupanou na přípravu polévky. Proč ji na jídelní lístek zařazujeme.

Červená čočka vznikne oloupáním hnědočervené slupky. To vede ke zlepšení stravitelnosti a odstranění nadýmání.

Nemusí se namáčet  a je rychle uvařená (15 minut).

Chutí připomíná hrách. Při tepelné úpravě se  červená barva čočky změní na žlutou.

Červená čočka obsahuje velké množstí železa, vitamínu B6,kyseliny listové,selenu, fosforu ,zinku a je plná kvalitních rostlinných bílkovin.

Energaticky zvyšuje vitalitu ledvin a podporuje močení, podporuje krevní oběh a prospívá srdci.

Polévka z červené čočky: technologický postup

Čočku vaříme cca 15 minut. Zahustíme cibulovou jíškou (zahuštujeme jen mírně, aby polévka nebyla  hustá) provaříme, dochutíme solí, česnekem, majoránkou.