Mnohdy možná zapomínáme, že svět našich dětí se netočí jen kolem školních lavic, učebnic a honby za známkami. Pod povrchem školních povinností se často skrývají světy, o kterých nemáme ani tušení.

Děti totiž nemají jen školu. Mají své vášně, své sny a volnočasové záliby, kterým mnohdy věnují obrovské množství času – často na úkor spánku nebo odpočinku. Najít v tom všem balanc je pro třináctiletého člověka úkol hodný superhrdiny.

Mít svůj cíl a jít si za ním je v každém věku extrémně těžké. Vyžaduje to disciplínu, kterou občas postrádají i dospělí. Je tu však jeden zásadní rozdíl: když to není jen povinnost, ale čistá radost, jde to snáz.

Tato jiskra se naplno rozzářila u mladé studentky, která dokázala něco, co se nepovede mnoha profesionálům za celou kariéru. Ve svých pouhých třinácti letech vydala debutové hudební album.

Je fascinující sledovat, jak se v tak mladém věku rodí taková cílevědomost. Anežka Neradilová si zaslouží obrovské uznání nejen za svůj talent, ale především za odvahu vystoupit z řady a dotáhnout tak velký projekt do konce.

Je to důkaz pro nás všechny, že věk je jen číslo a že hranice si často klademe jen my sami ve své hlavě. Jak ostatně Anežka sama zpívá ve své písni:

„Všeho se dá dosáhnout, když chceš...“

1. Podle čeho jsi vybírala název alba a konkrétních skladeb?

Tak název alba vznikl jako naše kapela, protože nás je 5 a když by nás někdo poznal všechny osobně, tak by mu došlo, že jsme každý jiný a přesto jsme našli stejný zájem.

 

 2. Kdybys měla vybrat jednu jedinou písničku z alba, kterou by si měl každý poslechnout, jaká by to byla?

Asi bych vybrala píseň pro TENTOKRÁT, protože v ní každý najde něco co se mu stalo nebo děje a dojde mu něco nad čím přemýšlel a k písni mám velké pouto.

 

 3. Jak se ti daří skloubit nahrávání a zpívání se školou?

Ze začátku to bylo těžší, ale později už jsem se naučila si to udělat tak, abych stíhala obojí a teď mi to dost pomáhá s učením nebo se školou.

 

 4. Kdo tě v hudbě inspiruje a podporuje? Kdo je tvůj největší hudební vzor?

Asi nemám konkrétní hudební vzor, ale chtěla jsem psát texty, které jsou pravdivé a skoro každému se něco podobného stalo. Největší podporu dostávám od rodiny a blízkých kamarádů. I když se najdou lidé, kteří mě nepodporují, ale já to beru tak, že to k tomu patří.

 

 5. Je naprosto fascinující, že jsi ve svých třinácti letech zvládla celé album nejen odzpívat, ale i sama napsat a nahrát k němu hudbu. Kde se v tobě bere ta motivace a chuť se to všechno naučit a dotáhnout tak velký projekt úplně sama až do konce?

Tak moc děkuji. Už jako malá jsem si představovala jak mám své koncerty. A prostě jsem se do toho vrhla. Už v 10 letech jsem napsala svou píseň, která se nachází v albu (Staré časy). Motivací pro mě jsou lidé. Teď je to pro některé těžké období a já chci aby jim alespoň ta hudba udělala dobrou náladu. A fakt hudbou žiju a chtěla jsem se do ní vžít ještě víc. A sice si sama píšu texty, ale mám svou kapelu která mě doprovází a tátu, který mi pomáhá nahrávat

David Pavlůsek